Záhada licháčů konečně rozluštěna!

  • Název knihy: Záhada licháčů konečně rozluštěna!
  • Autor/ka knihy: Pavel Šrut
  • Město: Praha
  • Vydavatelství: Ladislav Horáček - Paseka
  • Rok vydání: 2008
  • Počet stran: 232
  • Cena: 254 Kč

Stává se to většinou, když někam doopravdy spěcháte – řekněme večer do divadla. V poklusu se snažíte dát dohromady věci, které si nutně potřebujete s sebou vzít, oblékáte se, skákajíce po jedné noze mezi koupelnou a šatníkem, neustále pošilháváte po hodinách a po své drahé polovičce, která podupává u dveří v rytmu kvapíku… Čas utíká a vy pořád nemůžete najít jeden jediný kompletní pár. Kompletní pár ponožek. Blbý dvě ponožky, který jsou krucinál úplně stejný. Že stihnete začátek toho kusu, na který jste tak obtížně sháněl lístky, je už vyloučeno – ledaže se vystrojíte jako šašek. A ať už to dopadne jakkoliv, tak jako tak z celé štrapáce nevyjdete se ctí… A přitom vysvětlení je skutečně prosté. Chyba (ostatně jako obvykle) nebyla na vaší straně. Máte totiž doma lichožrouta. A možná ne jednoho!

Nyní musím citovat (opravdu jen kousek, nebojte), z díla prof. Kadeřábka Život lichožroutů: Lichožrouti se živí ponožkami – a to vždy pouze jedinou z páru. Vyrábějí tedy tzv. ponožky licháče.

Postavy jsou spíše zavalité a výšky kolísavé. V ohrožení se chovají jako chameleon – splynou s okolím. Krom zaostalého afrického venkova, kde lidé chodí bosky, jsou rozšířeni po celém světě.

No klobouk dolů! Coby autor a zároveň majitel dvou malých dětí v jedné osobě mám určité povědomí o dětských knihách, které u nás v současnosti vycházejí. A při vší úctě a respektu k většině z nich, kniha Lichožrouti od Pavla Šruta, ilustrovaná Galinou Miklínovou, je jednoznačně nejlepší. Kam se na ni ostatní hrabou! Mám skoro pocit, že by tato kniha mohla reprezentovat to nejlepší ze současné české dětské tvorby i ve světě…

V příběhu se prolínají dvě hlavní dějové linie: příběh lichožrouta Hihlíka a jeho bratranců Ramíka a Tulíka na jedné straně a příběh protagonistů ze světa lidí – starého mládence Egona Vavřince a již citovaného prof. Kadeřábka. Paradoxně tak v knize pro děti nevystupují žádné lidské dětské postavy – mlaďase zde zastupují pouze výše jmenovaní lichožrouti. Pavel Šrut příběh napsal jazykem, kterému děti jistě porozumějí. To ale neznamená, že dospělý čtenář si v textu nenajde místa, která jsou určena výhradně jemu; takových momentů je tam celá řada – některé vtípky dítě bez pomoci dospělého opravdu nepochopí – namátkou třeba: ,,Profesor Kadeřábek v mládí zkoumal jedovaté hady, ale brzo ho to otrávilo“… Jinak si ale autor vůbec na nic nehraje. Děj je srozumitelný, má napětí, spád a je velmi originální. Nelze se zde nezmínit o grafickém ztvárnění knihy – ilustrace jsou dětsky půvabné, celostránkové obrázky, přímo se vztahující k textu, jsou doplněny jeho částí – větičkou s odkazem na číslo příslušné stránky… Na každém listu je pak obrázek pěkné, výživné podkolenky, která je s každým přečteným listem knihy stále kratší – něco jako by ji neustále okusovalo! Samotné zpracování knihy je také pěkné – pevná vazba a silný, kvalitní papír jsou zárukou, že kniha docela dost snese – a toho je u dětských knih někdy opravdu zapotřebí.
A navíc jsou zde dvě(!) klasické, do vazby všité záložky. Knihu mohou tedy číst i dva lidé naráz!

Co dodat. Kniha jistě stojí za přečtení. A je jedno, jestli na to budete sami, nebo se o zážitek z četby rozdělíte se svými ratolestmi. Obojí vás určitě velmi obohatí.

Vřele doporučuji.



Další články


strana:  1  2