O ztraceném lvu a lichožroutím mejdanu

Pavel Šrut se po nonsenovém básnění (naposledy Příšeři a příšerky, 2007) vrátil k autorské pohádce, i když lichožrutí inspirace se objevovala právě v těchto básních. Pro čtenáře je zábavné sledovat, jak dvojici Šrut + Miklínová neopustila pověstná hravost a souznění na poměrně rozsáhlém textu. Rozevlátá kresebnost Galiny Miklínové prozrazuje dovednost vystopovat nosné motivy a obohatit je vtipně pojatými detaily za hranicemi textu. Její dynamické a expresívně stínované kresby jsou vskutku oživením v české ilustrační tvorbě pro děti.

Autor rozehrál rafinované hry lichožroutů, v jejichž středu je dospívající Hihlík, který sdílí se svým dědečkem obydlí trumpetisty Egona. Rodiče pobývají v Africe a Hihlík je tak vystaven mnohému nebezpečí jako v pověstném Kilimandžáru, domu gangu lichožroutů, vedeným Kudlou Dederonem (jak jinak). Mimoděk se stáváme svědky žroutího mejdanu (kvalitních ponožek, žádné podřadné čínské zboží nebo licháče „z nylonového a dederonového věku“) na pohřbu jednoho z mafiánů. Pestrá paleta lichožroutích i lidských postav je obdařena blahosklonnou a chápavou komičností, v tichosti se bavíme Šrutovým kritickým nadhledem konzumentsví a školometství všeho druhu. Lichožrouti se zjevují lidem jako šmouhy, duchové a ti nedospělí mohou uzavírat skutečná přátelství jako třeba Hihlík s bytným Egonem. A Šrut text vynalézavě obdařuje jazykovými hrami se slovy a zejména slovními obraty; třeba ve využití zkomoleniny jména ilustrátorky Miklínové (magistra Miklíková), kterou můžeme nalézt zrovna v nedávné recenzi Lichožroutů Gabriela Plesky ve Tvaru. Všímaví čtenáři budou potěšeni, jak autor čerpá z reality okolo nás, kdy se bere na mušku krátkou mediální slávu: „Prof. Jiří René Kadeřábek zažil svých deset minut slávy a obrátilo mu to život naruby. Dostal se do televizního Dobrého rána i večerního Posezení u krbu“. Málokdy se podaří i tak zkušenému autorovi jako je Pavel Šrut napsat pohádkový příběh s tak osobitou dávkou humoru, který osvobozuje dennodenní rutinu našich životů.

 

Autor: Jana Čeňková
Host 2009



Další články


strana:   1 2